Leden 2007

O kom o čem to tu bude??

30. ledna 2007 v 17:20 | Pety |  Dialogy
Když jsme byli na lyžáku, napsala jsem kratičký dialog dvou pařezů...byla to vlastně taková blbost (už ste někdy viděli aby si pařezy povídaly...??), ale přivedlo mě to k nápadu na novou rubriku. Dialogy. Takovéhle rozhovory neživých věcí se mi do žádné rubriky nehodily, tak budou tady. Možná se dokopu k tomu, abych sem ten první rozhovor, ten počátek toho všeho, ty dva bájné pařezy přepsala...
"Tak zatim. Pokusim se brzo něco napsat." řekla jsem a zveřejnila článek.

Memento

24. ledna 2007 v 21:33 | Pety |  Mrkvový salát
Plápolá, plápolá, pochodeň v temné síni, svět uzamčený v nekonečnu, v tichu, bez hlesu, tmavý stín vysoké postavy, je-li to vůbec postava, není-li to přelud, volá cosi, ale nikdo ho neposlouchá, nikdo nezná temnou síň, i když ji každý má v sobě, uvnitř, hluboko, hluboko zamáčknutou, protože z ní jde strach, je ztracena v nekonečnu, tak nekonečném jako je ona sama, protože každý má strach ze svého svědomí, že jednou přijde postava, stín, či jen hlas a bude vyprávět, vyprávět příběh tak zvláštní a temný a že v něm s hrůzou pozná ten svůj, a tak tu síň schová hluboko v sobě, a ten stín může volat jen jedno slovo, jen jedno jediné slovo, krátké ale jasné jak svist gilotiny, budí hrůzu a úctu, rozléhá se celou síní, ale nakonec se probojuje ven i z ní a zní celým tělem, celou duší, celým nekonečnem, a to jedno slovo volá ten stín, přelud, blázen nebo genius, možná oboje a křičí, haleká, že i ty musíš slyšet ty tři temné slabiky:
Memento.

Ahoooooooooooooooooooooj

12. ledna 2007 v 18:26 | Pety |  Skryté pohledy mého nepříčetného já...
Mám novinku. Zejtra odjedu na lyžák (upřímně nevim na čem budem lyžovat). To bude paráda!!! Na pokoji budu se svejma 3 kamoškama Dášou, Aničkou a Vladanou. Jediná škoda je, že si tam nesmíme vzít bedničky, takže si asi nebudem moct udělat na pokoji trochu udební atmosféru... Ach bože, co já budu dělat bez svejch milovanejch Pink Floyd a Gorrilaz a kdo ví čeho ještě?!? Ale co tak si budem povídat a zazpívat si Mother nebo Kids with guns můžu vždycky, ještě to umět celý, no...Jo co se týče mýho lyžařskýho umění, o tom bych radši ani nemluvila, ale musim se s váma rozloučit kdyby se mi náhodou něco stalo....však to znáte, žádnej Raška...:)) Mno tak se mějte, papa.
P.S.:pokusim se vrátit ve zdraví :))

Spi sladce

9. ledna 2007 v 20:24 | Pety |  Mrkvový salát
Měsíc svítí. Vím to, i když se na něj nedívám. Dívám se do vln na jeho odraz. Vlna za vlnou. Řeka pluje stále stejně a klidně, nedaleko se objeví temná silueta vydry, začmuchá, rozhlédne se a zmizí v temné hlubině. Mám? Nemám? Proč se to všechno stalo..? Všichni odešli. Nikdo se nevrátil. Hladina se čeří. Je čas abych je následovala. Jen jeden krok-a bylo by to. Jak je pod vodou krásně. Modro. Klidně. Žádní lidé. Nikdo, kdo by mohl ubližovat. Je tam ticho, nikdo nemluví, jen šplouchání a vodní ozvěna. Skok. A padám. Vzduch mi sviští kolem uší. Už jen kousek.
Spi sladce...
Trošku pesimistický, no, to sou ty moje nálady na sebevraždu...:))

Zpěv v obyčejnu

7. ledna 2007 v 12:51 | Pety |  Skryté pohledy mého nepříčetného já...
Zpívám si zpívám...a komu se můj zpěv nelíbí, ať mi vytře podlahu a umeje nádobí.Pak mu totiž nic jinýho než zpěv nezbude. A je fuk co si zpíváte. Gorrilaz, Pink floyd, a nebo Kočka leze dírou...Můžete si zabroukat Měsíčku na nebi hlubokém i Wisemana, čistě nebo falešně, jen když vás to bude bavit. Dvořák se snad nebude obracet v hrobě a Blunt žije takže je mu to jedno. Černošský otroci museli makat. A zpívali si u toho...Ptáci si zpívaj, svym způsobem zpívaj i paviáni :)). Všude je zpěv,jen ho zaslechnout, vržou domy, hvízdá vítr, šustí tráva, tikají hodiny, a já krákorám rádoby melodii. Každý zvuk má své kouzlo. Může vás vyděsit, utišit, probudit, uspat, rozzlobit i potěšit, může vás dohánět k šílenství, to všechno dokáže malá vibrace ve vzduchu. Představte si, že byste nic neslyšeli.A jsou takoví lidé. Ti mohou zpívat jak chtějí a nic z toho nemají. Tak si važte toho, že slyšíte vůbec něco a nenadávejte někomu, kdo neumí zpívat. Protože, jak už jsem řekla, každý zvuk má své kouzlo...