Kterak se motyka stala zbraní hromadného ničení aneb milosrdní mravenci

15. května 2007 v 21:17 | Pety |  Skryté pohledy mého nepříčetného já...
Ách ano, chalupa je nejen zábava, ale i práce, to se mi stále snaží vštípit naši. Jojo, já to chápu, ale o to teď nejde. Snaží se mi to vštípit celkem aktivně, a tak mě sem tam úkolujou. A teď nedávno jsem měla vykopat drny trávy. Popadla jsem motyčku a přijala svůj úděl, který mě krutě dělil od kravení na louce. A kop a kop a kop (a pro Kačku Ch.:Kop,kopykopykop), a rvala jsem drn za drnem, hromady hlíny. Ale nebyla to jenom hlína. Pod zemí se skrývalo mraveniště, lezli tam červi, stonožky a hromada další havěti. Nejdřív jsem sice měla obavy zda se na mě ti mravenci nevrhnou. Ale pak mě napadlo, že v porovnání s obřím něčím, co ničí pracně vytvořené domy a ubíjí nebohé civilisty, je vlastně pár štípanců blbost. A lidi to ví, protože to znají. jediný rozdíl je v tom, že mravenci nemají zapotřebí ovládat ty "motyky" proti sobě. Už mi tolik nevadilo, že budu plné mravenců, měli právo se mstít. A nepomstili se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daggy Daggy | 16. května 2007 v 19:36 | Reagovat

Ještě že mě naši na chalupě neukolujou... :)

2 Pety Pety | 16. května 2007 v 21:18 | Reagovat

Se máš:)

3 katalyn katalyn | 2. dubna 2008 v 18:16 | Reagovat

hm...tak jako mravenci se mstej na me...a to myslim staci ne??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama