Prosinec 2008

Pár kalendářních novinek

31. prosince 2008 v 19:34 | Floyd |  Skryté pohledy mého nepříčetného já...
Milí přátelé, další nabitý měsíc/rok je již téměř za námi...
Ano, jistě jste si všimli, že byly Vánoce. Možná ne, ale to byste museli být na pustym ostrově nebo spíš na Měsíci. NEbo asi v jiný galaxii, protože Vánoce sou uplně všude asi tak v okruhu 500 000 km. Mám ráda klasické Vánoce, nemám ráda komerční Vánoce. Brou noc.
26.12. jsem opustila dětství. Ne, ne tak úplně, ale momentálně sem mladistvá, neb mi bylo patnáct. Zřejmě to nebude nějaká velká změna, akorát budu mít všechno dražší a budu moct chodit na filmy, na který sem beztak chodila už předtim. No nic... ale budu vás mlátit občankou, až ju konečně dostanu:D (mám tam děsnou fotku)
Už zbývá jen necelých pět hodin do konce roku 2008. Letos k nám asi přijdou 2-3 holky, tedy bude sranda. Možná zase hodíme dopisy, jenže já hodlám strávit půlnoc pod širákem, tak nebudu mít tu správnou vejšku. no nevadí, budu se snažit...:) hehm...
tak tedy Šťastný nový rok, přátelé:)
Přemejšlim, jak ten starej rok shrnout... ehm... bylo toho hodně a těžko říct. Nevim. Řada nadějí a zklamání, řada bezdůvodných hádek, řada úžasných souznění. Šílená radost, proti depce. Mnoho nové hudby. Mnoho nových lidí. Řada návratů k zatracenému (úplně sem předělala jednu rozepsanou knížku, teď sem se dost pohnula, ale stejně ještě přepíšu začátek). Spousta zvoraných testů. Spousta vydařených testů. Haldy vypraných ponožek.
Jaj, já nevim...
Někdy nesnesitelný ticho, jindy hroznej řev.
Pak ten nejkrásnější zvuk, jakej si dovedete představit...
Doufám, že ten novej rok bude dobrej, nejenom pro mě, ale i pro další lidi, na kterejch mi dost záleží a vlastně i pro ty, který ani neznám:D
Chtěla bych tenhle rok uzavřít veřejnym přiznánim.
Už dřív jsem se zmínila, že mám ještě jeden blog, kterej vám nikdy neprozradim. A bylo to proto, že sem se tak trochu bála odhalit tu druhou hlavní složku mého já. Každá má svuj vlastní blog a každá je uplně jiná. Každá je tak trochu blázen. Ale prolínaj se a čim dál víc.
Bála sem se, že ten, kdo najde tu druhou stránku, bude mít trochu šok. No, asi jo.
Jenže, jak tak zjišťuju, už o ní ví asi uplně každej, kdo sem tak chodí:D Nevadí...
šťastnej novej rok!

Vyhořelý chrám

29. prosince 2008 v 19:06 | Floyd |  Mrkvový salát
Vodou plují střípky,
malovaný sklo,
prýští pod polibky
vitrážový zlo
ranní stuhy světla
vyhořelý chrám
v nebi otisk pekla
pokřivený rám
pláče anděl ve skle
nad zničenou zemí
jenom slzy lesklé
plují vitrážemi.

Píseň o nejbližší vině

24. prosince 2008 v 21:54 | já ne, tentokrát pan Skácel |  Zaslechnuto, zahlédnuto, okouzleno...
Hehm, rodinný večer vánoční pohody již skončil a já má právě tady a teď chuť podělit se s vámi o pár řádků velmistra Skácela... přečtěte si to alespoň třikrát a šeptem... je to náderný.

Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudiváčka
a kdosi strašně ublížil

A potom mu to bylo líto
a do dlaní tu vodu bral
a prohlížel ji proti světlu
a moc se bál a neubál

A držel, ale neudržel
tu vodu v prstech bože můj
a v prázdném lomu kámen lámal
a marně prosil: kamenuj

A prosil ale neuprosil
a bál se ale neubál
a studánka je plná krve
a každý u ní jednou stál


Mezi dvěma světy

20. prosince 2008 v 21:07 | Floyd |  Mrkvový salát
Tři marionety
mezi dvěma světy
vetknou na úplety
šarlatové květy
Mizícími lety
pírka od Odety
hladí kastněty
tečkou dlouhé věty.